Dokonale konzistentní nevyrovnanost

V Buffalu panuje dokonalá nevyrovnanost. Sabres jednou podají dobrý výkon potom horší výkon - v sérii zápasů, v jednom utkání, v jedné třetině, v jedné herní sekvenci, v jednom střídání, v jedné herní situaci... Nevyrovnanost se týká brankářů, obránců, útočníků, oslabení, přesilovek, kouče, asistentů, lavičky obecně, zkrátka:
Dokonalá nevyrovnanost.

Hic pod psychickou dekou

Toto je tabulka z rána 7. prosince, Sabres mají odehráno 26 utkání a připsali si čtvrtou porážku v řadě. Protože je ale tabulka hodně vyrovnaná, odskok od druhého postupového místa na divokou kartu se zdánlivě nevzdálil. 

Nejhůře je na tom v tabulce tým Columbus Blue Jackets a hned těsně za nimi už jsou momentálně Buffalo Sabres. Ottawa Senators mají oproti nám 6 neodehraných zápasů (GIH). 

Na posledním postupovém místě jsou nyní Toronto Maple Leafs s šestibodovým náskokem ale s +4GIH. V podstatě tedy na ně ztrácíme 10 bodů.
Zajímavější jsou pro nás Tampa Bay Lightning, kteří mají náskok 7 bodů, ale -1 GIH. Ztrácíme na ně tedy 6 bodů.

Našimi soupeři o postup ale nejsou jen tyto dva týmy. Před námi je dalších 5 týmů a na stejné úrovni je reálně Ottawa Senators. Pokud Tampa Bay a Toronto prohrají, body pravděpodobně skončí u ostatních týmů a extra nám to nepomůže. Pomáhají nám pochopitelně mezikonferenční zápasy.

Pojďme se podívat, jak se vyvíjela postupně masa bodů před námi, kterou musíme překonat. Ta je důležitá, protože pro reálný bodový odskok je potřeba počítat s nějakou chytřejší metodikou, než je prostý rozdíl mezi body získanými posledním týmem na postupovém místě a mezi Sabres.

Protože reálná ztráta na poslední postupové místo není 6 bodů, postupuje se trochu jinak. K reálnějšímu vyjádření odstupu se v těchto případech používá tzv. mínusová bodová masa.

Metodika: 
Počítá se celkový součet z rozdílu bodů mezi posledním postupovým místem a Sabres. Pokud mají týmy GIH, týmům je připočítán +1 bod, v úvahu se berou vzájemné zápasy, protože oba týmy neprohrají, rozdělí si mezi sebou 2 body a v horším případě dokonce body 3 (to není do kalkulace promítnuto, protože v této fázi sezóny nemá valný význam počítat s půlbody). 

Při použití této metodiky vyloučíme případné pozdější zklamání například z toho, že pokud vyhrajeme 3 utkání v řadě, v tabulce nemusí dojít k žádnému viditelnému posunu vpřed. Rapidně se ale sníží mínusová bodová masa a ve skutečnosti právě to je důležité.

Tabulka po 9 zápasech Sabres. 
Mínusová bodová masa představovala:
TB +3 body
NYI +3 body
FLO +2 body
WSH +2 body
PHI +1 bod
OTT +1 bod
------------------
celkem +12 bodů

12 bodů je při 6 týmech tak malý rozdíl v bodové mase, že 2 výhry mohou přinést její úplnou likvidaci 

Po 16 zápasech došlo dokonce k nepatrnému zlepšení situace. Na poslední postupové místo ztráceli Sabres 3 body s výhodnou jednoho GIH.
Bodová masa se nevýrazně vylepšila:
TB +2 body
NJ +3 body
PHI +2 body
PIT +2 body
MON 0 bodů
OTT +1 bod
---------------
celkem +10 bodů
Při 6 týmech je likvidace takové bodové masy otázkou dvou vydařených zápasů v řadě, při 3 vítězných zápasech v řadě je na místě předpokládat dokonce překlopení do opačných hodnot.

Bohužel, v posledních 10 zápasech mají Sabres bilanci 3-6-1 a to jejich bodovou masu ztráty na poslední postupové místo hodně uveličilo.
Ze dvou aktuálně postupujících týmů na divokou kartu je na tom lépe Toronto, takže se budeme přirovnávat s Tampa Bay.
TB +6 bodů
NYI +7 bodů
WSH +8 bodů
NJ +6 bodů
PIT +4 body
MON +4 body
OTT +4 body
-------------------
celkem +39 bodů

A tohle už jsou opravdu alarmující čísla. Během 10 kol přibyl do bodové masy další tým a bodová masa se zvýšila čtyřnásobně, což přesně koreluje s posledními 4 prohranými zápasy v řadě. 

Samozřejmě je hodně předčasné odepsat sezónu. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že Sabres musí být do konce sezóny nikoliv úspěšnější než TB, na kterou ztrácí 6 bodů, ale také musí být úspěšnější než Islanders, Capitals, Devils, Penguins, Canadiens a Senators. Pokud bude jeden z těchto týmů lepší než Sabres a své pozice si udrží Toronto, Boston, Florida a Detroit, Buffalo do PO nepostoupí.

Jediným lékem a záchranou je začít na pravidelné bázi získávat body. A zápasy v rámci konference jsou jsou ještě důležitější. 

Pomohla by šňůra vítězných utkání, k vybalancování situace by stačilo 5 zápasů v řadě. V dané situaci to nevypadá příliš reálně. Není to ale zapotřebí, pokud by Sabres začali více vyhrávat než prohrávat, za přibližně 25 kol by Sabres atakovali postupové pozice. K tomu, aby se Sabres zvedli výsledkově, musí se nejprve zvednout herně. A aby se mohli zvednout herně, musí si zvýšit sebevědomí. A k tomu nejlépe slouží cenná výhra nad těžkým soupeřem. Jeden takový je čeká už dnes (Boston).

Hlavní je to zdravíčko

Aktuální stav týmu z hlediska herní pohody, psychické pohody a fyzické únavy, do které zahrnuji také zdravotní stav čili marodku, je alarmující. Ve skutečnosti představuje pro tým o poznání větší problém a riziko, než postavení v tabulce. Postavení v tabulce totiž indikuje status quo, herní a psychická pohoda plus fyzická únava, což bychom vše mohli shrnout do pojmu sportovní forma indikuje pravděpodobný vývoj v sezóně z krátkodobého a možná i střednědobého období. A to není dobré.

Samozřejmě by to chtělo nápravu, spíše v horizontu dnů nežli týdnů, nejlépe pak hodin. Jenže tým a do toho zahrnuji celý klub, má jen omezené možnosti. Na vině v je našem případě zdraví hráčů - konkrétně zranění. Paradoxně, jakékoliv uspíšení návratu důležitých hráčů může situaci ještě zhoršit.

Upřímně, marodka se nevyhýbá ani týmům soupeřů a každý se s tím musí poprat, jak umí a jak mu to kádr hráčů umožní. Uhrát sezónu bez zranění je statisticky mimo mísu uvažovaných možností. Různá zranění různých hráčů ale poškozují různé týmy různě. A u této prosté myšlenky podtržené čtyřnásobným použitím slova různý, se můžeme zastavit.

V prvním útoku se zranil Alex Tuch a to je obrovská ztráta. Jeden z mála zkušených hráčů, který disponuje velkou fyzickou silou, ohromným herním nasazením a schopností se fyzicky prosadit před brankou nám bude chybět. Aktuálně se nachází ve statutu d2d. Důležitá otázka určitě vyvstane i v případě, že opravdu nastoupí: Umožní mu zdravotní stav podat stoprocentní výkon?

Od začátku sezóny podával vynikající výkony levý křídelník Jordan Greenway, jeho návrat na led provází komplikace, evidentně pokračují zdravotní problémy, které mu zatím ani náhodou neumožňují podávat ty výkony, kterými nás potěšil. Greenway nám chybí obrovsky, je to hráč s velkým přehledem ve hře, dynamickým bruslením, dobrý v osobních soubojích, na hráče tmavé pleti má velice překvapivě bruslařskou vytrvalost nejen výbušnost, je extrémně užitečný v napadání a pro nepozornou rozehrávku soupeřů představuje trvalou hrozbu. I pokud bude hrát, nemůžeme ho používat v téže roli jako tomu bylo zkraje sezóny a bohužel se zatím ani nemůžeme spolehnout na to, že uvidíme okamžitě výrazné zvýšení jeho sportovní formy. Musíme se obrnit trpělivostí - v případě Greenwaye se nám to ale bohatě vyplatí. Jedná se o opravdu výborného hráče.

Mattias Samuelsson figuruje v soupisce jako aktivní, tedy zdravý hráč. Proč ho zahrnuji do tohoto seznamu? Důvod je jednoduchý - po návratu z marodky se v některých zápasech nedokázal vyrovnat s časovým zatížením, byl nucen, předpokládám, že kvůli únavě či přetrvávajícím zdravotním problémům, pauzírovat a hlavně, to je nejdůležitější - na škodu všech, včetně jeho sama, zatím nehraje tak dobře jako zpočátku sezóny. Stále prokazuje kvalitu, je spíše na zamyšlenou, že i v tomto stavu hraje lépe než někteří jiní naši obránci, kteří jsou zdravotně v pořádku. Nicméně na Samuelssona ze začátku sezóny nemá ani náhodou. Postrádá sílu, pohyb, rychlost a jen pomalu se mu tyto herní přednosti vracejí. V souvislosti s tím se mu také jen pomalu zotavuje herní sebevědomí, jistota a ofenzívní choutky.

Zemgus Girgensons se zranil v utkání s Pittsburghem. Pokud otázka zní, zda zranění Girgensonse nějakým zásadním způsobem ovlivňuje výkony týmu, moje odpověď je jednoznačná: ANO, a není o tom potřeba vůbec pochybovat. Tím spíše pak v situaci, kterou podrobněji popíši později. Girgensons patří mezi důrazné hráče, s velkým fyzickým fondem, je dobrý bruslař, ačkoliv určitě neoplývá rychlostí. Hraje ale důrazně, velmi disciplinovaně, mimořádně obětavě a oplývá zkušenostmi.

Tage Thompson. Už jsem o tom psal. První centr týmu. Dostával se do dobré formy. Jeho největší devízou je, že umí udržet puk tak dlouho, jak je to potřeba, aby se spoluhráči mohli dostat do takového postavení, ve kterém rozehraný puk zůstane na našich hokejkách. A úplně nejdůležitější je, že umí číst hru, má to, čemu se říká v angličtině vision. Chybí nám všude: v 1. lajně, ve specformacích, na střídačce.

Pokud je nadále vaše úvaha tato: ´No a co? Všechny týmy mají zraněné, všechny týmy se s tím musí umět vypořádat!´, unikl vám jeden pojící prvek. Tihle hráči jsou zkušení.

Buffalo Sabres mají nyní nejmladší tým v lize. K normálnímu konkurenčnímu fungování ve hře potřebují, aby měli k dispozici nepřetržitě dostatek svých veteránů, kteří dokáží svou přítomností kompenzovat nedostatek zkušeností u mladých hráčů. 

Podívejte se na vyjmenované hráče. 5 hráčů a v součtu to dělá 36 sezón zkušeností. Jak si s tím má tým poradit? Jak můžeme čekat, že tak nevyvážený tým z hlediska zkušeností může permanentně podávat vyrovnané výkony? Taková očekávání jednoduše nemůžeme mít. Je to nespravedlivé vůči všem: koučům, mladíkům v našem týmům, ale hlavně je to nespravedlivé vůči těm několika zkušeným mohykánům, na kterých vše nyní stojí, protože to je objem práce, který nemohou zvládnout.

Pokud Sabres nemají aktuálně v týmu dost zkušených hráčů, kompenzovat tento deficit musí tím, že nad povolenou míru zatíží ty zkušené hráče v týmu, které k dispozici mají. Tak dochází k tomu, že Skinner, Mittelstadt, Dahlin neslezou z ledu. Je jen otázka času, kdy se tito borci také zraní nebo utrpí zranění z únavy. Pokud si pak jako tým budeme drbat hlavu a vsugerovávat si obezličku pro zdůvodnění neúspěchu v sezóně tím, že tým byl postižen velkou marodkou, měli bychom přijmout jako primární fakt, že jsme naivní individua, která jednoduše přecenila kapacitu a rezervoár sil klíčových hráčů.

Neviditelná zranění

Velkým tématem, kterému se vždy věnuje minimální pozornost jsou neviditelná zranění. Neviditelná pro nás, fanoušky, protože pro postižené hráče důležitá jsou.

Ne každé zranění doprovází přesun na marodku (IR) nebo alespoň uvedení v tabulce zranění (injuries). Řadu menších zranění nebo jiných zdravotních nesnází řeší klubový lékař doporučením snížených tréninkových dávek, tréninkových absencí, náplastmi, opichy bolestivých míst, obstřiky, sešitím, rehabilitací.

O tom všem my fanoušci z obecného hlediska víme, ale o konkrétním stavu konkrétních tzv. aktivních (čili zdravých) hráčů nemáme ani páru. A jelikož hráč je zaměstnancem klubu, jeho zdraví už není jen výhradně jeho vlastnictvím. A pokud ho něco strašně bolí a bolest je zkrátka nepřekonatelná, přichází na řadu magnetická rezonance, podrobná rekognoskace, diagnostika a občas neúprosný verdikt negativního nálezu. Pak přichází na řadu psycholog a ordinování pain-managementu. Jinými slovy: pokud je nález normální, je bolest jen subjektivní obtíž, se kterou si hráč musí poradit. Ovšem na ledě ho to může značně omezovat, už jen tím, že mu bolest neumožní se na hru pořádně soustředit.

Obecně se však setkáváme s jiným problémem: hráči jsou tvrďáci, zranění, která běžného občana prakticky vyloučí z pracovního a společenského života považují za prkotinu a dokáží s nimi hrát. I v těchto případech je ale zranění často limitují. 

A pak tu máme návraty z operací: tradiční hokejová zraní jsou u všech vazů, hlavně ramenní, kolenní, pak třísla a šlachy, zkrátka hokejová tradice. Pokud dojde na odpočinek nebo dokonce operaci, návraty bývají obtížné. Pro hráče často nejen fyzicky ale také mentálně, protože obavy z obnovení zranění a znovu prodělání té bolesti tu vždy jsou. Povědomé šetření postiženého místa často hráče při návratech herně limituje.

Nikdy ale nelimituje ve svých názorech fanoušky: ´Jednou je ten hráč na ledě, tak ať kouká hrát tak, jak jsme u něj zvyklí. A basta. Ostatně je to profík a bere za to pěkný prachy´. 

A tady konkrétně se dostávám k jednomu momentu, který nastal a byl posléze komentován a propírán na diskuzních fórech jak česko-slovenských, tak také zahraničních. Sabres několikrát (konkrétně 6x) nominovali tuto skladbu hráčů: 7 obránců a 11 útočníků (11+7) namísto obvyklých 6 obránců a 12 útočníků (12+6). Diskuze došly až do bodu: ´Nechápu dobře, proč?´ ´Zajímalo by mě, co tím sleduje?´ ´To je chyba, já bych to tak nedělal´ Osobně jsem proti´  atd.
Vysvětlení je jednoduché a vše popsal kouč Granato v rozhovoru s Howard Simonem na rádiu WGR550. Popsal to rozsáhle a podrobně a já z toho udělám jen krátké resumé.
Granato jednoznačně upřednostňuje 12+6. 
11+7 zvolil výhradně pro ty zápasy, ve kterých hrozilo, vzhledem k tomu, že nastupují obránci se zraněními a po zraněních, že by tým dohrával zápas s 5, 4 nebo v krajním případě 3 nebo i 2 zdravými obránci.
Mimochodem je zajímavé se podívat, jak tyto zápasy dopadly.
Zápasy 11+ 7 bilance: 4-1-1 (výtěžnost 75% bodů)
Zápasy 12+6 bilance: 6-12-1 (výtěžnost 34% bodů)
Budu-li tedy chtít situaci trochu humorně odlehčit a zneužiju-li statistiku formou znásilnění, dosadím si skladbu 11+7 do všech odehraných zápasů v sezóně. Při výtěžnosti 75% bychom měli 36 bodů a dělili bychom se o první místo v konferenci.
Takže ve hře se 7 obránci určitě není problém.

A jak to nyní vypadá s návraty na led?

Jack Quinn
Na něho se těším moc. Loňskou sezónu jsem NHL nesledoval, takže jsem ho vlastně ještě nikdy na ledě neviděl. Vrátit by se měl někdy začátkem kalendářního roku.

A teď tedy ti zkušení hráči:

Alex Tuch 
Je d2d. Měl by se vrátit už v nejbližších utkáních.

Tage Thompson
Bruslí a trénuje sám. Vše se vyvíjí nadmíru dobře. Jeho návrat se budou snažit uspíšit jak jen to půjde. Myslím, že ho uvidíme kolem Vánoc.

Zemgus Girgensons
Je w2w. 

Jordan Greenway
Je d2d. Počítám, že bude v příštím utkání k dispozici.