151. etapa - Vrátenská hora

1. Ovčácký vrch, 367 m, (čas 12:05), Ralská pahorkatina
2. Na Čihadle, 330 m + 100 m prémie, (čas 12:25), Ralská pahorkatina
3. Rovina, 398 m, (čas 13:17), Ralská pahorkatina
4. Čepička, 353 m + 100 m prémie, (čas 14:07), Ralská pahorkatina
5. Vrátenská hora, 508 m, (čas 14:55), Ralská pahorkatina
6. Řepín, 356 m, (čas 15:25), Ralská pahorkatina
7. Holý kopec, 385 m, (čas 16:02), Jizerská tabule

U Debři je v lese altánek ve tvaru muchomůrky

Altánek ve tvaru muchomůrky, jejíž klobouk kryje kruhovou lavičku, stojí v Debři už od začátku třicátých let 20. století. Muchomůrka červená, pod níž celá desetiletí odpočívají místní lidé i turisté při procházkách parkem, je vysoká bezmála pět metrů a její klobouk má v průměru přes tři a půl metru. V červenci roku 2010 se při vichřici muchomůrka zřítila, ale za několik měsíců už opět stála na novém dubovém kmenu, který nahradil původní smrkovou nohu.

Mšenská muchomůrka není jediná svého druhu. Podobných altánků vzniklo v první polovině minulého století na území republiky hned několik. A vyrostly dokonce i v sousedním Německu. Do současnosti se jich ale bohužel dochovalo jen velmi málo. Jedna dosud stojí například na vrchu Hostibejk v Kralupech nad Vltavou.

Boudecký mlýn a nedaleká studánka

Jak už víme, potok Pšovka je významným zdrojem povrchové vody a díky řadě mokřadů i podzemní vody na Kokořínsku. Kromě toho byl také v minulosti využíván pro pohon vodních strojů. Je to neuvěřitelné, ale potok Pšovka jich ponáněl 27. Převážně se jednalo o mlýny, pily a turbíny.

Jedním z příkladů byl Boudecký mlýn zvaný "Bouda", který stával v rákosině vpravo od stavidla rybníka.

Dodnes jsou zde patrné v horní části pozůstatky základu zdiva mlýnice a obytné části a v dolní části pak celý přepad od mlýnského kola a sklepní místnosti. Jako každý mlýn měl i tento svůj vlastní náhon, který procházel podél cesty do Boudecké rokle k rybníku a odtud pak byla voda hnána na mlýnké kolo.

Boudecký mlýn byl v pořadí čtvrtým mlýnem od pramene Pšovky a byl hnán jedním kolem na vrchní vodu. Vznikl pravděpodobně někdy na začátku 18. století. Na přelomu 18. a 19. století to byla celodřevěná stavba sroubená z mohutných trámů, krytá šindelem. Štít mlýnu byl obrácen k jihu a v 1. patře nad vchodem do obytné světnice nechyběla pavlač, která byla zdobena vyřezáváním. Také štít byl ozdobně vyskládán, protože "lomenice" tvořila největší ozdobu stavení.

Posledním mlynářem v Boudeckém mlýně byl Adolf Pohl (Němec, dobře se dorozuměl s místním obyvatelstvem), měl čtyři děti. Dva syny - Adolfa a Antona a dvě dcery - Marii a Adelheid. Syn Adolf padl za I. světové války v Srbsku. Dcera Marie byla svobodná a roku 1911 se jí narodil synek, který byl křtěn (pravděpodobně Josef) ve Mšeně, kam farností mlýn náležel.

Adelheid (říkali jí Adi), která se narodila roku 1902, byla slaboučké děvčátko, které chodilo do měšťanské školy do Mšena, kde se poznaly se spolužačkou Pepičkou Kokšovou. Jejich přátelství jim vydrželo i po roce 1945, kdy byla Adelheid spolu se svou rodinou odsunuta do Německa. Tam později i zemřela. 

Mlýn po odsunu mlynářské rodiny v roce 1945 nebyl trvale obýván, chátral a byl kolem roku 1951 rozbořen. Zbytek hospodářské části mlýna koupil zájemce ze Mšena pan Ježdík, který objekt vyvedl v barvách, které tam jsou patrné dodnes.